úterý 23. dubna 2013

Finanční poradci, kde se berou ?

Letošní rok nám přinese změny v segmentu bankovnictví. Velké banky se rozhodují o kroku zeštíhlení a snižování nákladů dlouho. Když se rozhodnou tento krok učinit, zahýbá to trhem práce. Letošní rok začal propouštěním v ČSOB a následovala ČS (tohle propouštění proběhlo tiskem). Bratru cca 1000 pracovníků se zabývá otázkou a co dál ? Jako všichni, kdo se v této situaci ocitli, budou reagovat téměř stejně. Vybírat si nové zaměstnání dle svých znalostí a zkušeností. Někdo využije nabídky jiné banky, splátkové firmy, či kampeličky a někdo se nechá zlákat nabídkou na finančního poradce (nemluvě a studentech středních a vysokých škol).

Jaká je však logika nabídky zaměstnání v této oblasti ? Jednoduchá, jako všude jinde. Kalkuluje se s kvantitou a nikoli s kvalitou. Každý zná ze svého okolí někoho, kdo má nebo potřebuje hypotéku (známého nebo kamaráda). Vybaven argumenty ze školení, jak výhodné je někomu refinancovat hypotéku a vyzvednout nejlépe výši úrokové sazby, jdou všichni rovnou za svými kamarády. Je to nejjednodušší a nejrychlejší začátek. Začátek ano, ale mnohdy i konec. Za 2 – 3 měsíce zjistí, že je tahle práce neuživí a stanou se z nich pasivní poradci. To jsou ti, co poradenství dělají při jiné práci a je to přivýdělek. Ještě horší prozření pro ty co jsou profesionálně na jiné úrovni je to, že nechají kamaráda podepsat formulář s nabídkou různých slev, ale také se závazkem úhrady  3 – 5000 Kč, za jeho služby, pokud si kamarád dohodne financování od někoho jiného nebo sám. Velké firmy tento dokument totiž striktně vyžadují. Klienta si tzv. chytíte, vždyť mu nabízíte přece klubové výhody a mnoho slev. Ale když to nevyjde a je to kamarád, chtějte po něm tyhle peníze. Sám doporučíte nic nerefinancovat. Ale co dál ? Příliv nových klientů prostě není, každý má někoho svého. A máme byť slušného, ale pasivního finančního poradce. A tak pořád do kola……

Kdo tedy v celém řetězci vydělává ? Pár lidí vlastnících velké poradenské firmy  a snažících se o maximální a průběžný náběr nových finančních poradců, kdy jako začínající poradce v jejich kariéře máte provizi velmi malou (zbytek zůstane jim - nikoho tedy netrápí, že jako poradce po 2 – 3 obchodech končíte - naopak) a zejména banky. Proto je a vždy zůstane tento obchod aktivní. Logicky je i z tohoto důvodu  pro banky výhodné držet rozdíl mezi nabídkou úrokových sazeb  pro nové klienty a pro stávající klienty v době končícího období fixování úrokové sazby. Chytrá banka umí dobře počítat. Rozdíl tedy nastaví tak, aby dobrý poradce řekl nemá smysl refinancovat jinde. Tuto upravenou sazbu Vám však banka nepošle hned, ale až po doložení konkurenční nabídky jiné banky. Je totiž obrovské procento lidí, co jejich první nabídku beze slova akceptují. Pokud někdo má dobrého finančního poradce nabídku předloží. Klient upravenou nabídku své stávající banky většinou akceptuje, protože je pro něho výhodná. Vy jako dobrý finanční poradce v této chvíli pracujete zadarmo. Pardon, pokud jste u velké firmy máte zajištěnu odměnu ve výši 3 – 5000 Kč, pokud s klientem  ještě před poradou podepíšete formulář.

Ještě jeden argument jsem slyšel. Přímo pracovník banky, poskytující hypotéční úvěry, dokonce klientům tvrdil (možná tomu i sám věří), že Česká národní banka hlídá, aby jednotlivé banky neznevýhodňovali stávající a nové klienty v rámci nabídky úrokové sazby pro další fixační období. Několik let jsem pracoval v oblasti řízení rizika u bank, strávil mnoho hodin při studování zákonů a vyhlášek v rámci zpracování mé bakalářské i diplomové práce, analyzováním co vlastně patří do regulace bank a bankovního dohledu ČNB. Ale aniž bych tím vším prošel, stačí selský rozum. Dokáže si někdo z Vás představit tak obrovský zásah do obchodního řízení obchodních bank s jasným dopadem na jejich zisk státní institucí, která má vykonávat (a to přímo ze zákona) dohled nad jejich finanční situací ? A kolik pracovníků by se tomu vůbec muselo věnovat ? Ano, je to strašný nesmysl……..

Vnímavému čtenáři tedy jen závěrem odpovím, kdo vlastně uhradí všechny ty finanční poradce a poradenské firmy a zisky bank, které jdou do zahraničí ?

No přece klient. Ten chce mít klid. A za ten klid si zaplatí …….

P.S. Ještě dlužím informaci, jak jsem se k poradenství vůbec dostal ? Jednoduše. Pracoval jsem v útvaru restrukturalizace a vymáhání ohrožených úvěrů u nejmenované banky. Moje angažmá tam již nebylo smysluplné ve chvíli, kdy to nebylo o primární snaze opravdu ohrožený úvěr restrukturalizovat a klientovi pomoci. Jako bonus pak klient u banky zůstal a vnímal ji jako silného partnera, který mu v těžkých časech pomohl. Tak to však přestalo být. Proto jsem větší smysl své další činnosti viděl postavit se na stranu klientů bank, kterým pomoci mohu, bez ohledu na to, u které banky jsou. Specializaci na firmy jsem díky svým kamarádům od cca podzimu roku 2012 rozšířil i na fyzické osoby (občany). Řešil jsem v tomto segmentu věci, že to nešlo jinak (nevýhodná konsolidace spotřebitelských úvěrů, refinancování atp. ) ……

Žádné komentáře:

Okomentovat